Tak tyhle otázky mi nejčastěji pokládáte:
Co na nošení říká Verunčina doktorka?
"Vy ji nosíte v šátku? To je v pořádku, je to přirozené a děti jsou
u maminky spokojenější..."
Nebude rozmazlená a nesamostatná?
Zatím je Verunce 17 měsíců a není o nic rozmazlenější než ostatní děti
jejího věku, které znám. A samostatná je, až bych si někdy přála, aby byla větší "buchta".
Na procházce si jde, kam sama chce, a je jí úplně jedno, jestli se ženeme za ní nebo ne.
Dokonáže se sama zabavit při hraní nebo si sama řekne, jak si s ní mám hrát. Zkrátka - úplně
všechno chce dělat sama.
To vůbec nemáš kočárek?
Ale mám... a hned několik. Jeden jsme koupili ještě v těhotenství - dvojkombinaci,
hluboký kočárek + sedačka. Ten používali babičky a dědové, v hlubokém kočárku jsem v létě vyrážela
na procházky po parku, dodneška s ním jezdím na větší nákupy, které se mi nechce tahat v ruce. No a potom
máme několik dalších kočárů z druhé ruky, buď darované nebo doslova za pár korun ze sekáče.
Jeden hluboký u babičky na chatě, jednu sedačku, polohovatelnou až do úplného lehu u druhé babičky doma,
a rozdělené troje golfáče. Ty jsem začala používat poté, co Verunka začala chodit. Slouží k převezení
do parku, tam Verunku vysadím a dál už si chodí sama. Jinak samozřejmě, šátek používám stále,
zejména na cestování.
A jak je to s chozením? Nechce se Verunka pořád jenom nosit?
Naopak - jen začala chodit (o něco později, než naši šátkoví kamarádi,
nicméně pořád podle tabulek v normě) pořád by jenom lítala. Pozdější nástup k chození si vykompenzovala
tím, že od prvních krůčků chodí jistě, jako zkušený chodec :-) a prakticky hned začala běhat.
Takovou tu nejistou chůzi miminek jsme si ani nevyzkoušeli. Chodí pořád a ráda, což má za následek,
že z golfáčů často vystupuje za jízdy. V šátku ji spíš zklidním a přenesu ve větším klidu, než
když se ji pokouším udržet v kočárku.
Neničí si v šátku páteř?
Odborníci říkají, že ne - nezbývá mi, než jim věřit. Podrobnější informace si
můžete přečíst na stránkách Vatanai.
A to tě z toho věčnýho tahání nebolí záda?
O nic víc, než z jiné péče o Verunku. Za podstatně horší považuji vyndavání
Verunky z postýlky, zvedání ze země, když se nechce nechat zvednout, vodění za ruku (je drobná, takže
s ní musím chodit ohnutá), tahání kočárku do schodů nebo do kopce, koupání. Se zády jsem měla
problémy už před porodem, pokud se mi někdy ozvou, dávám přednost nošení v šátku před vláčením kočárku.
Možná to zní paradoxně, nicméně dobře uvázáný šátek rozkládá váhu na záda líp, než kočárek v náručí,
který je potřeba vytáhnout do schodů...
|